FK STARÁ GARDA DAMNÍKOV

 Damníkov - Rudoltice 5:1 (1:0)

Góly domácích: Suchomel J.
                            Dušek B.
                            Šípek P.
                            Šebrle M.
                            Petruň P.

V sobotu 9.8.2014 za parného, dusného počasí, proti sobě nastoupila k přátelskému fotbalovému zápasu starých gard, hráči Damníkova a Rudoltic. Domácí hráči nastoupili v modro – bílých dresech, které vídáváte na televizních obrazovkách na hráčích Argentiny a hosté nastoupili v zelených kompletech. Takže kdyby to byl mezistátní zápas, nastoupila by proti sobě mužstva Argentiny a Irska … kvalita a nasazení tomu odpovídala.
Základní sestava domácích byla:

Motyčka T.

Suchomel J.
Marouane Fellaini (Gloser M.) – Šípek P. - Dolníček P.

David Nguyen – Švec M. - Petruň P. - Urbánek P.

Sraževič L. - Straževič M.

Na lavičce byli připraveni: Šebrle M., Klimek S., Dušek B., Řehořek B. Samozřejmě nesmíme zapomenout na trenérské duo manželů Šípkových. Za domácí na pravé záloze nastoupil mladý a nadaný borec, který má své předky až  z dálného východu. Hlavní arbitr Lukáš Krejsar řídil toto utkání s přehledem šachového mistra. Na čarách mu asistovali dva kvalitní pomezní (jedna žena) a mávali opravdu kvalitně, nemuseli by se stydět mávat na nějakém cíli formule jedna. Domácí borci, jako každý domácí zápas, měli výborný vstup do utkání. Prvních 20 minut do soupeře bušili a po faulu hostujícího hráče, zahrávali přímí volný kop z úctyhodných 30 – 35 m. K míči se postavil známí bombardér a ostřelovač z velkých vzdáleností Pepa Suchomel a k údivu všech, prostřelil vše, co mu stálo v cestě, a domácí vedli 1:0. To bylo vše, co domácí předvedli v prvním poločasu. Hosté převzali iniciativu a začali kousat, tlačit se dopředu a domácím docházel dech. Známí mág Tomáš Motyčka, proto musel začít v bráně čarovat. Musíme hlavně připomenout zákrok, jak konečky nehtů vyrazil střelu z přímého volného kopu. Jeho zásluhou domácí udrželi hubené vítězství 1:0 do konce prvního poločasu. Do druhého poločasu domácí nastoupili jako vyměnění. Bylo to asi tím, že o přestávce domácí trenér a obsluha grilu Standa Šípek v jedné osobě, ten gril strašně rozpálil. Hra se vyrovnala a po jednom z útoků domácích, kdy po pravém křídle uniknul Bobeš Dušek, asi každý čekal centr do pokutového území, ale k údivu všech, míč skončil v síti na 2:0. Hosté se nenechali zahanbit a z protiútoku zkorigovali na 2:1. Avšak málem po deseti minutách mohlo být dokonce vyrovnáno. Domácí zachránilo břevno. Potom se domácí do soupeře zakousli a po pěkné kombinaci se trefil Pavel Šípek na 3:1. Fotbal byl vyrovnaný, ale hosté neproměňovali své šance, a proto po další pěkné kombinaci hlavou, upravoval výsledek Martin Šebrle na 4:1. A aby toho nebylo málo, tak v samotném závěru utkání na pravém křídle Martin Švec přesným centrem trefil/našel před bránou stehno Pavla Petruně a od stehna míč putoval do sítě a upravil na konečných 5:1. Domácí poprvé zvítězili před domácími fanoušky a byli po právu odměněni potleskem domácích fandů. Takže se mohlo slavit. A také se slavilo… až do rána …

 Muži Damníkov - Ženy Damníkov 7:7

Zdravím všechny fandy fotbalu a Damníkovského obzvlášť. Dne 5.7.2014 se na místním fotbalovém hřišti uskutečnilo fotbalové utkání, kdy proti sobě nastoupili rozdílný pohlaví – muži vs. ženy. Na toto očekávané utkání se ženy pečlivě připravili, za jejich krásné dresy by se nemusela stydět ani slavná Barcelóna (ty pivní tácky nalepené na jejich dresech, kde vyčnívá poprsí bylo opravdu důmyslné  ). Na hřiště vyběhli s bojovými výkřiky a transparentem „My jsme holky z Damníkova klukům dáme vždycky góla“, která slavnostně vlála na jejich brankové konstrukci – svatyni. Při zápase se muži přesvědčili, že ten transparent byl taktický záměr. Některá z účastnic zápasu, když se zrovna muži blížili na dostřel na chvíli přikryla na transparentu nápis „góla“ a nesoustředění muži nemohli trefit bránu. Muži nastoupili do zápasu obuti do gumáků nebo bosí, Marouane Fellainy (M. Gloser) měl krásné žluté, asi od Adidasu? Do samotného zápasu lépe vstoupili ženy, které gólovou smrští zasypali gólmana mužů, který si asi spletl roční období a nastoupil v plné brankářské hokejové zbroji. Zápas se nehrál vůbec v rukavičkách a pan rozhodčí nejednou musel krotit horké hlavy, dokonce hrající trenérce musel udělit žlutou kartu a to pro ní byla silná káva. Zdravotnice se svoji živou vodou byla na roztrhání. Hra se prolínala z jedné strany na druhou a muži stačili do poločasu zkorigovat výsledek. Druhý poločas se hrál ve stejné režii, jako první ženy mužům gólově odskakovali a muži dotahovali. Na hřišti se dál jiskřilo, manželka předsedy sokola asi vypsala prémii, protože její muž schytal pár tvrdých kopanců do svých gumáků a tím pádem byl často ošetřován živou vodou a to se také projevilo, že to chvíli má , né plné kecky, ale gumáky. Střetů přibývalo a zdravotnice musela doplňovat lékárničku. Mužům se ke konci zápasu podařilo vyrovnat na konečných 7:7 a o zápase museli rozhodnout pokutové kopy. U kterých byli šťastnější ženy než muži. Ženy si vítězství zasloužili za bojovnost a důmyslné dresy, že byli důmyslné se mohli muži přesvědčit při samotném zápase. Pokřikovali na ženy, když měli míč v držení „nahrej“ a dostali odpověď „ nemáš tácek nic nebude“. Při společném focení museli všichni dýchat pusou, protože být v gumovkách přes 90 min. není žádná sranda. Divákům se zápas musel určitě líbit, protože cestičku do ochozů na sledování tohoto mače si našlo bezmála okolo 150 až 180 diváků. Díky za občerstvení, rozbor zápasu, fotografa, zábavu a snad příští rok se uvidíme při tomto zápasu muži vs. ženy.  

                                                                                                                                                      Martin Švec

 Damníkov - Albrechtice 1:5 (1:0)

Přátelé, kamarádi, slečny, ženy, fanoušci, fanynky,...fotbalu, Damníkovskému obzvlášť. Dne 21.6.2014 od 14.00 hod. jsi borci na pouťové utkání pozvali soupeře z Albrechtic. S tímto soupeřem se utkali dvakrát, jednou odešli poraženi a druhý zápas vyhráli. Do zápasu domácí tým nastupoval, že dnes by to šlo... Počasí bylo klasické, jako na každou Damníkovskou pouť (jako ve Skotsku), byli jsme rádi, že nepršelo. Zahajovací sestava našeho týmu: Motyčka - Dušek B., Suchomel J., Vondráček J., Urbánek P. - Šípek P., Švec M., Kyral J., Petruň P. - Straževič L., Řehořek B. (Bohoušovi se omlouvám za minulí referát, že jsem ho tam neuvedl a měl doma pěkný opletačky, kde vlastně byl...byl tam...) na lavičce byli připraveni Klaban P., Klimek S., Foldyna P. Začátek zápasu, jako všechny předešlé vyšel na výbornou. Do soupeře se zakousli a bodali, jako Damníkovské včely. Hosté si první branku vstřelili do vlastní sítě sami, domácí vedli 1:0 a soupeře přehrávali. V závěru zápasu začali hosté vystrkovat růžky a svými rychlými brejky přehrávat, náš gólman se musel činit. Do druhého poločasu jsme vstoupili aktivně a hosté si mohli dát druhý vlastní gól - krásný angličan, ale rozhodčí neměl, jako rozhodčí v Brazílii technologii GoalControl a speciální hodinky, takže se hrálo dál a to bylo vše co domácí hráči předvedli. Domácí naráželi na pevnou obranou hráz hostů a hlavně pořádně nevystřelili. Hosté přebrali otěže pouťového zápasu a trestali hrubé chyby v rozehrávce domácího týmu rychlými brejky a najednou bylo skóre zápasu 1:3. To už naši borci zapomněli bránit a vrhli se do útočení, celá taktika se rozpadla a hosté pronikali obranou, jako nůž máslem. Rychlé brejky zakončoval do domácí branky rychlonohý pony expres (Faltus) a rázem to bylo konečných 1:5, díky zákrokům domácího gólmana mohlo být skóre hrozivější. Hostující tým byl lepší a jejich výhra zasloužená, gratulujeme. Diváci jistě viděli jeden z dalších zajímavých zápasů a jistě přijdou na další zápasy staré gardy. Závěrem: tiskovka a podrobný rozbor zápasu se protáhl do ranních hodin, kterého se zúčastnili domácí i hostující hráči. Děli se to věci...policejní inspektor a jeho neposlušné kolo, neposlušné tenisky, silniční lišejníky, plné holínky, spajdrmen,... 

                                                                                                                                                      Martin Švec

 Damníkov - Tatenice 0:5 (0:0)

Zdravíme všechny fanoušky fotbalu, Damníkovského obzvlášť. Dne 24.5.2014 od 15.00 hod. proběhlo na místním fotbalovém hřišti přátelské fotbalové utkání starých gard Damníkova a Tatenic. Mysleli jsme si, že snad ani neproběhne, protože kolem 13.00 hod. se přes naši obec prohnal silný déšť a kroupy. Hřiště vypadalo po té smršti dobře, jako kdyby nám ho pán správce dopoledne pokropil. Takže jsme znovu nalajnovali hřiště a připravovali na zápas. V 15.00 hod. vyběhli obě jedenáctky na hřiště. V Damníkovské zahajovací sestavě byli Motyčka - Gloser(Marouane Fellaini - to to si dejte do vyhledávače a dáte mi zapravdu, že je to on, jeho pravé jméno a pochází z Belgie... ), Suchomel, Klimek, Duspiva - Dolníček, Švec, Šípek, Foldyna - Straževič M., Dušek. Na lavičce byli připraveni Straževič L., Klaban. Hvizd pana rozhodčího odstartoval toto přátelské, na oko utkání. Hra se nejvíce odehrávala ve středu hřiště, ale přibývajícími minutami nás soupeř začal přehrávat, věru pro nás to byl silný soupeř. Někteří jejich borci ještě v loni hráli 2. okresní soutěž a ostatní ji hrávali také, vždyť dvojka se v Tatenici hraje bez mála 20 let. Soupeř nám pěkně zatápěl, ale náš gólman byl proti, svými zákroky mě připomínal legendárního Dominika Haška - roz-kleky, provazy, semafory, kotouly, jen ta jeho pověstná helma chyběla…, mi hrozili také, ale nedokázali to dotáhnou do konce. Takže jsme byli rádi za konec 1. poločasu a na světelné tabuli svítilo 0:0 za potlesku hojné návštěvy diváků jsme odcházeli do kabin. Druhý poločas byl v plné režii soupeře, který se nakonec rozstřílel, a začali padat góly do naší sítě, nejvíce nám dělal problémy hráč s číslem 17, který kolem nás prolétával, jako Pendolino, tak že jsme viděli jen záda a tu jeho SPZku, číslo 17. Také jsme chvílemi bušili do soupeře, ale čestný úspěch nám nebyl souzen, jejich gólman se musel párkrát natahovat po krásných střelách i tyč zazvonila. Nakonec se naše síť zavlnila pětkrát, a to díky našemu brankáři, který se překonával. Musíme pogratulovat k vítězství našemu soupeři, který byl lepší. Závěrem si myslím, že to bylo pěkně strávené odpoledne, počasí vydrželo, klobása, pivo (kozel 11 - pivo je jako křen) a jiný sortiment byl, což k fotbalu patří. Díky pořadatelům, pánům rozhodčím, divákům, hráčům,… no prostě všem.

P.S. Kde byly včely… odstěhovali se do Humpolce? Hm… tentokrát to hučelo v ochozech.
                                                                                                                                                    Martin Švec

Damníkov - Luková

Dobrý den všem příznivcům sportu a fotbalu obzvlášť. 10. Května 2014 se uskutečnilo za krásného počasí přátelské fotbalové utkání Damníkovské staré gardy proti Lukové, která hraje 3. třídu okresní soutěže. Utkání se hrálo v Damníkově za bouřlivé atmosféry, poslední mistrovské utkání se tu hrálo před 17 lety. Zahajovací sestava Damníkova: Straževič M., Řehořek, Suchomel J. St., Šípek P., Neugebauer, Šípek S., Švec, Krejsar, Klaban, Dušek, Urbánek. Na lavičce byli připraveni  Straževič L., Suchomel J. ml. V sestavě byli dva hráči mladší 35 let. Utkání jsme začali aktivně, jak se říká, vlítli jsme na ně. Míč lítal z nohy na nohu, jako kulečníková koule. Vypadalo to, jako když nastoupila mistrovská Barca i šance byli, ale trvali to asi 15 min., potom nás hosté začali přehrávat a každou chybu potrestali gólem. Největší rozruch upoutal v prvním poločase medvědí tanec hostujícího brankáře, kterého napadly včely a které diktovali tempo u branky směrem ke koupališti. Do šatny jsme šli s třígólovým přídělem a měli jsme o čem přemýšlet.  Druhý poločas vypadal, že se snad ani nezačne. Včely se pustili do domácích hráčů žihadla rozdávala plnými hrstmi a byli slyšet výkřiky  já tu chytat nebudu, ty čupky jdou na hlavu, ...jestli to bylo kvůli předvedené hře z první půle, nebo nesouhlas obnovení fotbalu v Damníkově nevíme. Po 10 min. hra začala a domácí měli drtivý nástup do utkání, jako kdyby byli něčím napíchaný, ale gól nevytěžili. Zasloužila se o to hostující brankářka, která nastoupila do druhého poločasu. Hosté pak pomalu, ale jistě přebírali otěže zápasu do svých rukou a vstřelili další branky. Domácí, ale branku nakonec vstřelit dokázali. Nebylo to lehký, ale po krásné kombinaci se proháčkoval a doslova prostřelil  golmanku hostí, Standa Šípek. Škoda, že brankář domácích byl v druhé půli rozvrkočen, protože jedním okem sledoval hru a druhým včeličky a párkrát byl viděn, jak si to medvědím tancem peláší k Rudolticím, marně byl uklidňován doušky rumu. Hosté byli lepší, ale mi se za předvedenou hru nemusíme stydět. Díky panu rozhodčímu za citlivé vedení zápasu a kdo se na tomto zápase podílel a divákům, kteří nás přišli podpořit.

Sportu zdar a Damníkovskému obzvlášť.                                                                        Martin Švec